O NÁS A NAŠICH PSECH

 

Chovu psů se věnuji bezmála třicet let. Pes byl v naší rodině vždy právoplatným členem, ať to byl vesnický voříšek, nebo později psi lovečtí. Po zanechání aktivní myslivosti přišel na řadu pes služební- Německý Ovčák Luky, který střežil naší dílnu.Domov má na starost Pražský Krysařík Max, tento úkol zastává již dvanáctým rokem. Když Luky odešel do psího nebe, přemýšleli jsme o dalším psím kamarádovi. Jednoho dne, bylo to na návštěvě mé sestry v Litoměřicích, jsme uviděli za plotem rodinného domku impozantního plavého psa, byl to Hovawart. Po důkladném prostudování webu a dostupných materiálů, o povaze,  upotřebitelnosti a zdraví, bylo rozhodnuto. V září roku 2007 jsme jeli do Prostějova za chovatelkou MVDr. Janou Mrákovou, pro černoznakatou fenku Ansheilu Chic z Ecolonu. Šejla byla ubytována v domě s naší pětičlennou rodinou a Maxem, tak jak byli i předchozí psí společníci, neboť máme za to, že úzký kontakt s rodinou během dospívání psa je důležitý. Protože pracuji doma, jsem se Šejlou prakticky denně.Po Lukym převzala ostrahu dílny, kde má výběh po celém dvoře (cca 600 m2). Se Šejlou jsme absolvovali řadu mezinárodních a speciálních výstav Hw. klubu, vždy s výborným výsledkem.Navštěvujeme pravidelně domovský cvičák, zde jsme také složili zkoušky a připravujeme se na další. V roce 2010 jsme úspěšně prošli bonitací a zanedlouho nám byla přiznána chovnost první třídy. Po tomto úspěchu jsem se rozhodl pokročit zase o další krůček dále a v roce 2011 jsem si nechal zaregistrovat mezinárodně chráněnou chovatelskou stanici "z Jihláveckého údolí". V roce 2012 jsem založil tyto stránky a další dění v naší chovatelské stanici a rodině je již obsahem těchto stránek.

HOVAWART

 

Standard plemene

 

Země původu: Německo
Datum schválení platného originálu standardu: 12. 1. 1998
Použití: pracovní pes
Klasifikace: skupina 2 (pinči, knírači, molosoidi, bernští salašničtí psi) - sekce 2.2 (molosoidi, horští psi)
Historický přehled: Hovawart je velmi staré německé plemeno pracovních psů. Jeho název pochází ze staré němčiny (středoněmčiny): „Hova“ znamená dvůr a „wart“ je výraz pro hlídače - (der Wächter-strážce). Od roku 1922 bylo obnoveno šlechtění hovawarta, bylo využito psů podobného typu, který byl chován na místních farmách. V raných dobách šlechtění byli hovawarti kříženi s německými ovčáky, novofoundlandskými psy, leonbergery a dalšími plemeny. Díky pečlivému přístupu k výběru psů ke šlechtění byl uchován původní pracovní typ psa. V zemi původu se přikládá velký význam dobrému zdravotnímu stavu zejména kloubů (HD,DKK), vzhledem k dlouholeté selekci byla dysplazie u tohoto plemene značně snížena.
Celkový vzhled:Hovawart je silný, středně velký pes poněkud prodlouženého rámce, dlouhosrstý, využívaný jako pracovní plemeno. Pohlavní dimorfismus je velice výrazný, zejména ve tvaru hlavy a ve stavbě těla.Převislé uši trojúhelníkového tvaru s lehce zakulacenými špičkami volně přiléhají. Délka těla činí přibližně 110-115% kohoutkové výšky.
Chování a povaha: Uznávaný pracovní pes se širokou škálou využití. Pes milé a vyrovnané povahy, s výrazným protektivním a bojovým instinktem. Je sebevědomý, dokáže dobře snášet stresové situace, středně temperamentní a má velmi dobrý čich. Vyvážené tělesné proporce a oddanost k rodině jej spolu s jeho povahou a schopnostmi předurčují jako vynikajícího společníka, hlídače, ochránce, také však ke stopování a záchranářským činnostem.
Hlava: Silná hlava se širokým klenutým čelem, nosní hřbet je rovný, lebečná a čenichová partie jsou přibližně stejně dlouhé. Stop je dobře zřetelný. Morda je silná. U černých a černých se znaky je pigmentace černá, u plavých je proměnlivý, což znamená, že rozhodčí ho může považovat za černý nebo zjištěné zesvětlení může považovat za vliv vnějšího prostředí. Pysky dobře přiléhají a jsou vždy tmavě pigmentované.|Skus je úplný nůžkový /42 zubů/ (Klešťový zkus je přípustný) Oči jsou oválné, nesmí příliš vystupovat ani být hluboko zasazeny, barva musí být tmavá až středně hnědá, oči musí být stejně barevné. Uši jsou trojuhelníkové, převislé se zakulacenými špičkami, volně přiléhají. Jsou posazeny vysoko a daleko od sebe, dosahují svojí délkou ke koutkům pysků. Přední okraj leží přibližně uprostřed mezi okem a týlním hrbolem.
Krk: silný krk je středně dlouhý, kůže na hrdle těsně přiléhá.
Tělo: Hřbet je rovný a pevný. Bedra jsou silná a poněkud delší než záď. Záď je mírně spáditá, středně dlouhá. Hruď je mohutná Ocas je osrstěný a sahá až po hlezna, ne však k zemi. Podle nálady psa je nesen nad hřbetem nebo volně svěšený, neháčkuje.
Končetiny: Hrudní končetiny jsou silné a při pohledu zepředu i ze strany jsou rovné a svisle postavené. Rameno je dlouhé a těsně přiléhá k tělu. Lokti přiléhají k hrudnímu koši. Zápěstní kloub je silný. Pánevní končetiny jsou silné a při pohledu zezadu svisle a rovnoběžně postaveny. Jsou dobře zaúhlené a velmi dobře osvalené. Tlapy jsou kruhové, silné a kompaktní. Prsty jsou klenuté a těsně přiléhající. Pokud se vyskytnou paspárky, je nutno je odstranit. Polštářky tlap jsou černé, stejně jako drápy.
Pohyb: Při všech druzích pohybu jak při pohledu zepředu tak i zezadu, je pohyb přímočarý a prostorný. Prostorný klus vychází z dobrého posunu zadních končetin.
Kůže: celkově dobře přiléhá. U černých a černých se znaky má tmavomodré zbarvení, jinak je tomu u plavých.
Srst: nápadně krásná dlouhá, lehce zvlněná, přiléhavá a uzavřená s menším podílem podsady. Delší je na hrudníku, zadních částí nohou a ocase. Na hlavě a přední straně končetin je srst krátká. Vyskytuje se ve třech barevných varietách a to:

    Černá se znaky - nejtypičtější, srst je černá a lesklá, barva znaků je středně plavá. Na hlavě začínají znaky nad nosním hřbetem pod očima a jsou zřetelně viditelné. Znak na hrudi je ze dvou skvrn vedle sebe ležících, mohou být i spojené na předních končetinách začínají od prstů zhruba až k náprstí a vybíhají dozadu, do výše trupu. Na zadních končetinách dosahují znaky téměř k patě, nad hlezny jsou patrné pouze jako úzký proužek. Znak se vyskytuje také pod kořenem ocasu. Jednotlivé bílé chlupy na prstech a na konci ocasu jsou přípustné, dále je přípustná ojedinělá bílá skvrna na hrudi. Znaky musí být stejného odstínu. Pigmentace na víčkách, nose, pyscích a polštářích je černá.
    Černá - srst je čistě černá, lesklá, bez hnědých znaků, ojedinělá bílá skvrna na hrudi je přípustná, stejně tak jako jednotlivé bílé chlupy na prstech a na konci ocasu. Pigmentace na víčkách, nose, pyscích a polštářích je černá.
    Plavá - středně plavá, lesklá zesvětluje směrem ke končetinám a břichu. Jednotlivé bílé chlupy na prstech a na konci ocasu jsou přípustné, dále je přípustná ojedinělá bílá skvrna na hrudi. . Pigmentace na víčkách, nose, pyscích a polštářích je tmavá až černá.

Velikost: kohoutková výška psa : 64-72cm, feny 58-65 cm, váha kolem 40 kg podle výšky.
Diskvalifikující vady: pokud fenotypově neodpovídají plemenu, feny se silným samčím nebo psi se silným samičím výrazem, značné odchylky od proporcí uváděných ve standardu, v chování agresivita, nebo bázlivost (v reakci na střelbu), nebo letargie, u hlavy chybějící stop, modré nebo břízové oči, případně skvrny nebo nestejné barvy duhovky, vzpřímené, klopené nebo silně odstávající uši, předkus, podkus, chybějící více než 2 P1 nebo jiný zub s výjimkou M3, výrazně volná kůže na krku nebo tzv. lalok, silně pronesený nebo kapří hřbet, příliš úzký nebo válcovitý hrudník, anomálie ocasu, příliš krátký nebo trvale zatočený ocas, silné přestavění zádi. U srsti zkadeření (uzavřené lokny), jiné barvy než jsou uvedené ve standardu, u černoznakatých šedé nebo hnědé skvrny mimo znaky převažující podsada jiné než černé barvy, u černých šedé nebo hnědé skvrny, převažující podsada jiné než černé barvy, u plavých červenoplavá barva bez zesvětlení, tmavé skvrny, maska. Jedinci nesmí být pod spodní hranici standardu a více než o 3 cm nad horní hranicí standardu. Psi musí mít dvě průkazně normálně vyvinutá varlata nacházející se v šourku.
Zdroj: www.hovawart.cz

 

Péče o plemeno 

 

Jde o mimořádně odolného psa vůči povětrnostním vlivům, proto nevyžaduje v tomto směru mimořádnou péči a je spíše žádoucí jeho celoroční odchov venku, není však nutnosti a je možné chovat hovawarta i v bytě, ale jen za předpokladu denní možnosti dostatečného pohybu venku. Zejména v mládí je nutností pro utváření tělesné stavby zabezpečit hovawartovi dostatek pohybu a později po ukončení základní stavby kostry i například běh u kola, běžek, nebo plavání. Pro výživu tohoto plemene platí obecná pravidla pro zdravý vývoj velkých plemen, nemá žádné zvláštní požadavky. Vzhledem k délce srsti je nutné občasné pročesávání, ale nevyžaduje zvláštní péči ani koupání. V období línání obvykle při zvýšení teploty venku nebo v období jara je nutno zvýšit i četnost pročesání, ani při nadměrném znečištění například bahnitým prostředím není nutné zvýšit péči, neboť po důkladném oschnutí stačí, aby se oklepal a je srst opětovně v pořádku. V podsadě se může prach udržet, ale v takovém případě je možná přírodní koupel, kterou hovawart miluje. Jako každému domácímu zvířeti je nutno i hovawartovi věnovat veterinární péči v podobě pravidelného očkování, nebo při případných úrazech.

 

Povaha podrobně

 

Hovawart má řadu charakteristických zvláštností a povahových projevů, což je způsobeno jednak tím, že nedošlo k tzv."přešlechtění", čímž si zachoval reakce psům původní a jednak důsledným uplatňováním od prvopočátku jasného chovatelského záměru(cíle). Pokud je hovawart také správně vychovaný, vyznačuje se tím, že je skutečně bez jakéhokoli výcviku výborným hlídačem, který ostražitě hlídá a reaguje na vše podezřelé a v případě nutnosti je ochoten i nekompromisně zasáhnout. Je uznávaným psem k všestrannému použití, vzhledem k tomu, že je založením vyrovnaný a dobromyslný, sebejistý a dobře zatížitelný. Má střední temperament, velmi dobrý čich, harmonické tělesné proporce, což je předpokladem všestranného využití jako doprovodného psa, hlídacího psa, obranářského psa či záchranářského nebo stopovacího psa.

 

Výcvik      

 

Vzhledem ke své povaze je schopen jakéhokoli výcviku, je však třeba respektovat jeho povahové i fyziologické vlastnosti. Hovawart se nehodí do rukou egoistického, tvrdého výcvikáře, vzhledem k uvedenému ani rady tohoto typu výcvikáře na místních kynologických cvičištích nelze doporučit, naopak varovat.Tvrdostí, kterou tito výcvikáři doporučují vzhledem ke specifiku uvedeného plemene, nedocílíme kýžených cílů, naopak. K tomu, aby výcvik hovawarta dosáhl cíle, je nutno víc než u kteréhokoli jiného plemene, vytvořit si s hovawartem co nejužší přátelský kontakt a to ihned v počátcích, tedy od doby,kdy si přineseme štěně domů. Hovawart vyžaduje laskavost, sebeovládání, vyrovnanost, a především důslednost a jednoznačnost povelů. Vzhledem k tomu, že hovawart je plemeno , které pozdě dospívá, je nutno této okolnosti přizpůsobit postup výcviku. Obecně lze říct, že do jednoho roku je dobré, ponechat hovawartovi "mládí", což znamená, že se učí pouze základům poslušnosti, další výcvik pouze formou dobrovolnosti popřípadě formou hry a nic nepřehánět, ovšem i v těchto základech je nutná důslednost. Po roce lze doporučit intenzivní a systematický výcvik. Odměnou pro majitele je temperamentní a radostně provádění výkonu.

Hovawart má zcela mimořádně vyvinuté vlohy pro pachové práce, i vzhledem k jeho snadné ovladatelnosti, při nácviku obrany je nutný poněkud specifický přístup. Lze z něho vycvičit i služebního psa, avšak nejvhodnější je na záchranářské zkoušky. Lze ho vycvičit i jako ovčáckého psa. Usilováním o pracovní výkonnost se podařilo vytvořit psa, který je snadno cvičitelný, má vynikající paměť, je značně pohyblivý a vytrvalý. Vzhledem k paměti je nutno upozornit na další vlastnost hovawarta. Je to pes, který si je schopný zapamatovat "cvik" i po jednom předvedení a proto je nutno dávat si pozor na špatné nacvičení, aby si to hovawart nezapamatoval. Vzhledem k jeho "smyslu pro humor" , kdy je schopen prokládat cvičení vlastními kousky, není obvykle na cvičišti cvičiteli, neznajícími specifika tohoto plemene, příliš oblíben, dokonce je považován za hloupého, opak je pravdou. Hovawart si rád "dělá šprťouchlata" z každého, kdo mu to dovolí.
V dnešní době existuje celá škála zkušebních řádů a zkoušek, takže každý, kdo chce svého psa zaměstnat si může vybrat podle toho, co se mu líbí a na co se jeho pes povahově hodí.

__________________________________________________________________________________________________________________________________________

JACK RUSSEL TERIER 

 

Standart plemene

 

ZEMĚ PŮVODU:  Anglie

ZEMĚ VÝVOJE Austrálie

DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU:  25.10.2000

VYUŽITÍ:    Dobrý pracovní teriér se zvláštní schopností pracovat pod zemí.  Vynikající společenský pes.

KLASIFIKACE F.C.I.:       Skupina     3    teriéři.

                                       Sekce 2      Malí teriéři.

                                       S pracovní zkouškou.                         

KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Jack Russel Teriér vznikl v Anglii v 19. století díky chovatelskému úsilí reverenda Johna Russella.  Ten rozvíjel linii foxteriérů tak, aby vyhovovala jeho potřebám – potřeboval psa schopného běžet s jeho foxhoundy a pracovat pod zemí, aby vyplašil lišku a další kořist z doupat.  Původně se vyvinuly dvě variety s podobnými standardy. Hlavní rozdíly byly především ve výšce a proporcích.  Vyšší pes s více čtvercovým formátem je nyní znám jako Parson Russel teriér a nižší pes poněkud delších proporcí je znám jako Jack Russell teriér.

CELKOVÝ VZHLED: Silný, aktivní, pružný pracovní teriér skvělého charakteru s pružným trupem střední délky. Jeho elegantní pohyb odpovídá inteligentnímu výrazu.   Srst může být hladká, drsná nebo „rozlámaná“.

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

Celková délka psa přesahuje jeho výšku

Hloubka trupu k hrudní kosti na úrovni kohoutku by měla odpovídat délce předních běhů od lokte k zemi.

Obvod hrudníku za lokty by měl být zhruba 40 až 43 cm.

CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT: Živý, ostražitý a aktivní teriér s bystrým a inteligentním výrazem.  Smělý a nebojácný, přátelský a tiše sebevědomý.

HLAVA

LEBEČNÍ PARTIE:

Mozkovna: Lebka by měla být plochá a střední šířky, postupně se zužující směrem k očím a přecházející do široké tlamy.

Stop: Dobře vyjádřeným, ne však příliš zdůrazněný.

OBLIČEJOVÁ PARTIE:

Nosní houba: Černý.

Tlama: Délka od stopu k nosu by měla být mírně kratší než délka od stopu k týlu.

Pysky: Těsně přiléhající a černě pigmentované.

Čelisti / zuby:  Velmi silné, hluboké, široké a silné. Silné zuby se uzavírají v nůžkovém skusu.

Oči: Malé, tmavé, s bystrým výrazem.  NESMÍ vystupovat a oční víčka musí těsně přiléhat.  Okraj očních víček je černě pigmentovaný.  Mandlového tvaru.

Uši: Knoflíkové nebo zavěšené uši dobré struktury a velmi pohyblivé.

Líce: Lícní svaly dobře vyvinuté.

Krk: Silný a čistě modelovaný, umožňující elegantní nesení hlavy.

TRUP:

Obecně: Obdélníkový.

Hřbet: Rovný. Délka od kohoutku ke kořeni ocasu mírně přesahuje kohoutkovou výšku psa.

Bedra: Bedra krátká, silná a velké hloubky díky osvalení.

Hrudník: Hrudník spíše hluboký než široký, s dobrou světlostí nad zemí, hrudní kost zhruba v polovině výšky mezi zemí a kohoutkem. Žebra by měla být dobře klenutá od páteře, zplošťující se ke stranám, takže obvod za lokty lze obepnout dvěma dlaněmi – zhruba 40 cm až 43 cm.

Hrudní kost: Vrchol hrudní kosti přesahuje vrchol ramenního kloubu.

OCAS: V klidu volně visící.  Při pohybu by měl být vztyčený, špička ocasu by měla být na úrovni uší.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:

Plece: Dobře šikmo dozadu uložené, nepříliš těžce osvalené.

Nadloktí: Dostatečné délky a zaúhlení, aby mohly být lokty dobře umístěny pod trupem.

Přední běhy: Přední běhy rovných kostí až k prstům při pohledu zepředu i ze strany.

PÁNEVNÍ KONČETINY: Silné a svalnaté, vyvážených proporcí vzhledem k plecím.

Kolena: Dobře zaúhlená.

Hlezna: Nízko posazená.

Zadní nadprstí (metatarsus): V postoji rovnoběžná při pohledu zezadu.

TLAPY: Kulaté, tvrdé, s dobrými polštářky, ne příliš velké, prsty přiměřeně klenuté; nejsou vytočené ven ani vbočené dovnitř.

CHODY / POHYB: Rovnoběžný, volný a pružný.

OSRSTĚNÍ

SRST: Může být hladká, zlámaná nebo hrubá.  Musí být odolná proti počasí.

BARVA: Bílá MUSÍ převládat, s černými nebo tříslovými znaky.  Tříslové znaky od nejsvětlejší tříslové barvy až po nejtmavší (kaštanově hnědý) odstín.

VELIKOST A HMOTNOST:

Ideální výška: 25 cm (10 palců) až 30 cm (12 palců).

Hmotnost:Odpovídá zhruba 1 kg na 5 cm výšky, tzn. u 25 cm vysokého psa činí hmotnost zhruba 5 kg a u 30 cm vysokého psa zhruba 6 kg.

VADY: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa. Následující slabiny však musí být zvláště penalizovány:

  • Nedostatek charakteristik skutečného teriéra.
  • Nedostatek harmonie například v důsledku přílišného zdůraznění kteréhokoliv bodu.
  • Líný nebo nejistý pohyb.
  • Chybná tlama.

Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování.

Poznámka:Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.

 

Péče o plemeno

 

Z hlediska potřebné péče je Jack Russell zcela nenáročné plemeno. Nevyžaduje speciální výživu ani zvláštní péči o srst. Určitě potřebuje zaměstnat „tělo i duši“. Není to žádná fifinka na gauč, ale každou buňkou svého těla aktivní pes. Jack Russell teriér má tři druhy srsti - hladkou, hrubou a broken, která je delší,avšak přiléhavá. Hrubou i broken srst musíme pravidelně trimovat. Jack Russel teriéři jsou přitažliví i tím, že se u nich neprojevují dědičné vady. Dožívají se až patnácti let života.

 

Povaha podrobně

 

Jack Russell teriér je velmi temperamentní, svéhlavý a inteligentní psík, který je velmi populární především v Austrálii, kde jsou největší chovy a Británii , odkud pochází, avšak není zde standardem uznán. Je to pes, který má rád legraci a své rodině je oddán. Většinou je k lidem přátelský a je oblíbený u dětí. Původně byl vyšlechtěn pro norování lišky. Jack russel teriér je velmi milý a přátelský psík.

Jack Russell teriéři jsou malí, kompaktní, atletičtí psi, hraví a plni energie, ale zároveň nebojácní a obdivovaní pro svou nezávislost a odvahu. Jsou velmi aktivní a budou šťastní, když budou mít dostatek prostoru k běhu, lovu a hře. V posledních letech patří k nejpopulárnějším plemenům. Miluje svou rodinu, ale je třeba jej trpělivě vychovat a dopřát mu spoustu pohybu.

 

Výcvik

 

Jack je vhodný i do města, vzhledem ke své velikosti a nárokům, ale zahrada ,kde se může dosyta vydovádět, mu přece jen svědčí lépe.Jack byl a je i dnes používán pro norování a při lovu zvěře, a tak jeho lovecké pudy lze jen těžko odbourat. Je velmi aktivní a v případě nedostatečného vytížení psíka je zde riziko, že se bude nudit. Pokud si však chcete pořídit veselého, pohyblivého, charakterního psa, se kterým budete trávit hodiny venku v dešti, ve sněhu a v tropických vedrech a se kterým budete provozovat agility,  do noci mu házet venku balonky a ráno v šest hodin se radovat z toho, jakou má psík zase veselou náladu, je pro vás tento pes vhodným kamarádem, který vám bude dělat obrovskou radost každým dnem. Jack potřebuje důsledný výcvik, ale vycvičit ho není až tak snadné, protože je velmi samostatný. Rozhodovat při lovu v noře se musí totiž sám, pán mu poradit nemůže. Proto se chová sebevědomě a drilový výcvik s křikem bytostně nesnáší. Je třeba dostatek trpělivosti, laskavosti, ale pevná ruka a důslednost. Odměnou vám bude perfektní a veselý kamarád. Jack je vhodný k dětem, hraje si s nimi a baví je, JRT a dítě jsou dvě spřízněné duše.

CHOVATELSKÁ STANICE Z JIHLÁVECKÉHO ÚDOLÍ

 

Stanice byla zaregistrována počátkem roku 2011 pod číslem 73/11. Naším cílem je odchovat jedince, kteří plně odpovídají standartu plemene. Při výběru plemeníků klademe důraz především na zdravotní stav, tj. aby spojení neneslo dědičné zdravotní vady, zejména pak displazii kyčelních kloubů. Neméně důležitý je exteriér a vyrovnaná povaha.Zde je naší snahou vybírat jedince, kteří vynikají výborným exteriérem a odpovídající povahou. Další vhodnou devizou potomků je spojení pracovně vedených rodičů . Za těchto podmínek si naši odchovanci odnáší do života předpoklad stát se výborným společníkem, krásného vzhledu a bezkonfliktním přítelem svého pána. Naším přáním je odchovat jedince zvládající náročný výcvik, ale i psi kteří nebudou pracovně vedeni, si zachovají vlohy pro ochranu majetku a rodiny,či své lovecké vlohy, tak jak byli vyšlechtěni.